Anglické předložky – jak se je naučit

Anglické předložky jsou těžké. Nedávají smysl. Z každého pravidla je sto výjimek. A je to úplně normální.

 

Schválně. Kam jezdíte na dovolenou?

Do Chorvatska, do Španělska, do Itálie, v zimě možná do Francie nebo do Rakouska. Ale určitě ne do Slovenska. Když už, tak na Slovensko. Ale proč se říká na Slovensko, ale do Německa? A jak se určí, kdy použít “do” a kdy použít “na”? Zkuste nad tím chvíli přemýšlet…

Žádné spolehlivé pravidlo pro to není. Prostě to tak je a hotovo. Předložky jsou totiž pěkně svéhlavá stvoření, v češtině stejně jako v angličtině. Zvládnutí předložek je jedna z nejobtížnějších věcí, které nás při studiu jazyka čekají.

Jak se naučit anglické předložky

Tak předně: Moc to neřešte.

Co se stane, když uděláte chybu v předložce? Nejspíš nic. Jen málokdy totiž uděláte v předložce takovou chybu, aby bránila v porozumění. A i když by se snad kvůli té špatné předložce nějak změnil význam sdělení, taky to není konec světa. Chyby jsou nutnou součástí učení, bez nich to prostě nejde, tak mějte své chyby rádi, jen díky nim se posouváte dál.

A teď, když jsme se uklidnili a přestali se stresovat, jak se tedy s těmi zatracenými předložkami vypořádat?

Metoda nasávací

Vrátím se k tomu příkladu se Slovenskem. Jak myslíte, že víte, že se řekne na Slovensko a ne do Slovenska? Prostě jste to slyšeli tolikrát, že nad tou vazbou ani nepřemýšlíte. A stejně tak si nakonec můžete osvojit předložky i v angličtině – prostě se s nimi potřebujete opakovaně potkávat. Desetkrát, stokrát, tisíckrát – až vám ta vazba přijde úplně přirozená. A jak se s předložkami potkat desetkrát, stokrát, tisíckrát? Musíte být prostě s angličtinou v kontaktu. Číst, poslouchat, dívat se na seriály, chodit mezi cizince. Nasávat – ne alkohol, ale jazyk. Když to budete dělat dost intenzivně a dost dlouho, i ty předložky se nakonec ve vaší hlavě uhnízdí na těch správných místech.

Metoda sběratelská

Kdyby vás ale tahle nasávací metoda neuspokojovala a chtěli byste tomu ještě trochu pomoci, pak se z vás můžou stát lovci a sběrači – předložek. Vezměte to systematicky. Vyberte si třeba jednu předložku, ve které chybujete – třeba „at“, nebo „on“, nebo „about“. Nebo si vyberte oblast, ve které vám anglické předložky nedávají smysl – například při určování místa nebo času.

A začněte lovit a sbírat příklady vět a spojení, ve kterých se ta vaše předložka vyskytuje, nebo které popisují vámi vybranou situaci. Hledejte ve skutečných, autentických zdrojích – v novinových článcích, v knížkách, v titulcích filmů, v reálných rozhovorech. Pořiďte si na to sešit a zapisujte si. Až budete mít nasbíraných příkladů sto, začněte je třídit. Vidíte v nich nějaké skupiny? Nějaká pravidla? Něco charakteristického? Ve kterých větách je vám použití dané předložky jasné a ve kterých vám nedává smysl?

V dalším kroku si vezměte na pomoc nějakou gramatickou příručku nebo zagooglete. Co na to říkají gramatici? Roztřídili příklady použití stejně jako vy? Dali vám nějaká pravidla pro ty nepochopitelné případy?

Než se pustíte do další předložky či do další oblasti, vyfiltrujte si ze svého seznamu příkladů ty, které vám dělají problém – a přitom jsou užitečné a chtěli byste je zvládnout. K těm se pak vracejte opakovaně způsobem, kterým se obvykle učíte slovíčka.

Není to metoda „snadno a rychle“. Ale je to způsob, který vás přiměje víc si všímat toho, jak se předložky používají, a začnou vám dávat větší smysl. A snáz si zapamatujete i ty, které opravdu žádný smysl nedávají.

Jestli se do toho chcete pustit, zkuste můj předložkový minikurz. Je úplně zadarmo.

 

================================================================
***Klikněte TADY a nechte YouTube, ať vám dá vědět o všech nových videích

================================================================
PŘIDEJTE SE do naší facebookové skupiny a mluvte taky anglicky bez obav
================================================================

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *