Ivan Bartoš: pirát lapený v síti

Piráti možná ještě nejsou zralí na to, aby zažili v politice skutečný úspěch, ale rozhodně jsou oživením. Už proto, že je zpravidla reprezentují energičtí mlaďoši, kteří přinášejí do diskuse neotřelá témata a třeba i kontroverzní názory. A jsou připraveni je hájit. Pirátský předseda Ivan Bartoš to předvedl ve své přednášce na konferenci „Autoři, knihy, knihovny, technologie, právo, věda a etika v době Internetu aneb Pokus o mapování problému“, která se konala 11. května 2012 na VŠCHT v Praze. Ukázal, že má co říct i že ví, co říká, a také to, že má ještě kam růst, protože forma zatím za obsahem trochu pokulhává.


VERDIKT:
25star
+ rozmyšlená struktura a obsah
+ doložení příklady, daty
+ nasazení

– doprovodná prezentace
– příliš mnoho informací
– neukončování vět, nevyužití intonace k rozčlenění projevu

Ivan Bartoš svázal obsah své přednášky do elektronické prezentace, upletl ale při její přípravě síť, ve které nakonec sám uvízl. Rozmyšlená struktura a obsah hezky ilustrovaný příklady tak při vlastním přednesu nevyniknou tak, jak by mohly.

K čemu má vlastně prezentace promítaná při přednášce sloužit? Má to být záznam přednášky, ke kterému se posluchač může vrátit a který slouží i pro toho, kdo přednášku neslyšel? Nebo to má být osnova, více či méně detailní, které se při přednášce drží řečník?

Jmenované možnosti dávají na první pohled smysl a jsou často používané, taky proto, že jedna prezentace může posloužit oběma účelům, jenže… Pokud je prezentace záznamem přednášky a může sloužit samostatně pro nepřítomné i bez řečníka – proč tam potom ten řečník je? Pokud je to osnova pro řečníka, proč se promítá posluchačům? Bohužel neplatí, že když posluchač může zároveň číst, co řečník říká, odnese si z přednášky víc. Právě naopak – taková prezentace ve výsledku odvádí pozornost obecenstva a rozptyluje ho, špatnému řečníkovi nepomůže a dobrému ublíží.

Správná odpověď je totiž za c): Prezentace je pomůcka, která doplňuje mluvené slovo o vizuální složku. Tato třetí možnost je bohužel využívána jen vzácně, ačkoliv právě tato varianta je žádoucí.

Představa, že na slajdech má být všechno, co chceme říct, je jako nastražená síť, a Ivan Bartoš se do ní chytil. Vložil do přípravy prezentace tolik práce, a nakonec je úplně zbytečná! Video je toho pěkným dokladem – prezentaci vůbec nezabírá a přitom o nic nepřicházíme.

Lapen v první síti zamotává se Ivan Bartoš hned vzápětí do další: když už je na plátně všechno, co chce říct, má potřebu ještě něco přidat. Výsledkem je zahlcení informacemi, information overload, jak to označuje Alvin Toffler, kterého také Ivan Bartoš v přednášce zmiňuje. K tomu ještě přispívá neklid řečníka – za pultíkem sebou „šije“, těká očima, vkládá do projevu tolik energie, že sám sebe předbíhá, myšlenky si šlapou na paty, zůstávají nedokončené, věty se nedočkají tečky, posluchač pomlky.

Přes tyto nedostatky vyznívá přednáška docela přesvědčivě. Je to právě díky vložené energii a přípravě, je vidět, že o tom, co říká, je přesvědčený, a své přesvědčení nedokládá jen planými řečmi, ale rozmyšlenými argumenty, příklady a citacemi.

Jak tedy lépe zúročit vloženou práci?

1/ Při přípravě přednášky zapomenout, že existuje PowerPoint. A Office Libre… Ujasnit si hlavní myšlenky – co si má posluchač zapamatovat? To, co tady vidíme jako doprovodnou prezentaci, je dobrý koncept – k němu je třeba přidat poutavý úvod a shrnutí na závěr. Je dobré si vyzkoušet přednášku předem a pak z úvodního konceptu škrtat a škrtat a škrtat. Teprve nakonec se zamyslet, čemu z toho, co chci sdělit, prospěje vizuální doprovod.

2/ Zklidnit postoj i řeč. Méně je více. Zaměřit se na ukončování vět a oddělování důležitých sdělení pauzami.

3/ Neshazovat se. Sebeironie funguje, omluvy a pomlouvání sebe sama ne. Řadě slabých míst se jde vyhnout přípravou – technické problémy se spuštěním prezentace většinou vyřeší trocha předvídavosti a zkouška techniky v předstihu (a koneckonců lepší by to bylo úplně bez prezentace), nečitelně malá písmenka na slajdech se také dají identifikovat předem (a koneckonců lepší by to bylo úplně bez prezentace). Co řekneme na závěr, si obecenstvo pamatuje – neměla by to tedy rozhodně být věta „snad to nebylo šílené a únavné“. Zapomenout obrat „bohužel jsem taky politik“ – „politik“ zní možná v současném kontextu ČR skoro urážlivě, ale je potřeba si vybrat – buď jsem politik a hlásím se k tomu, nebo ať nejsem politik. Nechci politika, který lituje, že je politik. Nicméně – s Ivanem Bartošem v politice je to lepší než bez něj ;-).

5 komentářů

  • Takze za celou pravdu poukazi na chyybu ! Soudnoust …..neni……

    • Jj, nevděk světem vládne, takového Husa za celou pravdu dokonce upálili :-)Ale třeba to s Ivanem Bartošem tak zle nedopadne, a možná i nějakou tu kritiku unese.

  • Zdravím
    Snad potřebná iniciativa, byť one wo/man show opravdu nemusím.
    Předně oprava věcné chyby (už u Ivana). Kancelářský balík se jmenuje LibreOffice. (Varování pro zájemce – očekáváte-li od produktu identické chování, jako u M$ Office, vůbec jej nezkoušejte)
    V jedné větě použít dvakrát celou závorku „(a koneckonců lepší by to bylo úplně bez prezentace)“ vypovídá mnohé o péči, kterou autorka článku věnovala.
    Nasadit komentáře s povoleným značkovacím jazykem (zde HTML) a nedat možnost náhledu na výsledek před odesláním..
    Za mě tedy buď odvést poctivou práci, nebo web poslat do křemíkového nebe.

    • Díky za upřesnění k LibreOffice.
      Použití stejné závorky dvakrát byl stylistický záměr. Některé záměry zůstávají nepochopeny, to se stane.
      Že použitá šablona neumí náhled na komentář před odesláním, je mi líto, ale obávám se, že to vylepšit nezvládnu. Ale třeba se někdo na tu poctivou práci najde, tak ještě s tím posíláním do křemíkového nebe počkám. (Mimochodem, není web na křemíkové nebe trochu moc „soft“?)

    • (Skromný názor mimo téma:) Laďo, to asi budete mít kvůli těm náhledům dost velký problém přinejmenším s pětinou webů v internetu… Neříkám, že by to nebylo hezké, ale IMHO je to spíš nadstandard.

      Navíc, kdo HTML aspoň trochu zná, jistě se zde povolenou podmnožinou tagů dokáže pracovat i bez náhledu; ostatní pravděpodobně ani nenapadne něco takového používat.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *